Ockham a Locke: několik poznámek

Nedávno jsem zde citoval Röda, který tvrdí, že Locke skvěle znal nominalistickou scholastiku. K tématu ovlivnění Locka nominalistickou (zvláště ockhamovskou) logikou a sémantikou jsem se náhodou dostal i dnes a rád bych k němu učinil několik poznámek.

1.     Vilém Ockham, významný filosof a logik pozdního středověku, rozvinul určité impulsy aristotelské a středověké logiky a vytvořil to, čemu se v anglických studiích říká mental language (pro termín zatím neexistuje odpovídající ekvivalent v češtině; používám pracovní variantu mentální jazyk) - stručně lze říci, že pojmy (conceptus) abstrahované z věcí, které má člověk v mysli, fungují stejně jako mluvená slova a jsou tedy mentálními termíny (termini mentales) jazykové povahy. Podléhají také skládání a tvoří složené mentální akty, tj. mentální výroky (propositiones mentales), které jsou koreláty svých mluvených protějšků. Lidské myšlení má tedy jazykovou povahu. (Viz např. Lenz, 2008. Podrobnější rozbor Ockhamova pojetí mentálního jazyka podává Normore, 1990.)

2.     Téma mentálního jazyka je široce diskutováno nejen ve filosofii 14. stol. (Buridan, Řehoř z Rimini atd.), ale i v dalších staletích. (Především u myslitelů druhé scholastiky, která pokračuje v tradici rozvinuté středověké logiky; na rozdíl od představitelů novověké filosofie, kteří mají potřebu spíše se vůči ní vymezovat.) Způsob, jakým se s mentálním jazykem (zvláště s otázkou struktury mentálního výroku) vyrovnávali různí myslitelé pozdní scholastiky, popisuje Meier-Oeser, 2004 - a srovnává je s Ockhamem.

3.     Jedním z novověkých scholastiků, který se mentálním jazykem zabývá, je i polský jezuita Martin Smiglecius (c. 1564 – 1618), autor spisu Logica, který byl vytištěn jezuitskou kolejí v Ingolstadtu v r. 1618 a mj. se používal v 17. století jako učebnice logiky v Oxfordu. (Autorovo jméno se objevuje v satirické básni na adresu logiků The Logicians Refuted, jejíž autorství se připisuje Jonathanu Swiftovi.) Spis silně spočívá na Řehoři z Rimini a pojednává mimo jiné o mentálních výrocích. (Viz angl. wiki.)

4.     Je pravděpodobné, že Locke se s tímto textem setkal. Také byl seznámen s ockhamovskou sémantikou (a to díky tomuto textu nebo kvůli diskusím se soudobými scholastiky). Na paralely mezi Ockhamovou a Lockovou filosofií upozornil už v r. 1915 Édouard Krakowski, který Locka nazývá přímým dědicem Ockhamovým. V r. 1953 pak velmi významný americký historik středověké filosofie a logiky Norman Kretzmann shledává, že centrální pojem Lockovy filosofie - idea - navazuje v nepřetržené linii na mentální termíny středověkých logiků. (Panaccio, 2003; tato studie také analyzuje podobnosti a rozdíly mezi Ockhamovou a Lockovou filosofií.)

5.     Dalším textem o Lockovi, ve kterém se občas vyskytují citace z Ockhama, je Dawsonová, 2007. Studii o diskusích, které vedl sám Locke se svými scholastickými současníky, podává Ashworthová, 1981.

Toto jsou pouze zběžné poznámky; většinu textů ještě nemám načtených. Nicméně téma je zajímavé (a v českých kruzích podle všeho neprobádané) a rád bych se mu někdy věnoval podrobněji.

EDIT (13.3.2011): Další poznámka je zde.

LITERATURA:

ASHWORTH, E. J. „Do Words Signify Ideas or Things?“ The Scholastic Sources of Locke's Theory of Language. Journal of the History of Philosophy. 1981, roč. 19, č. 3, s. 299-326.

DAWSON, M. Locke, Language and Early-Modern Philosophy. Cambridge: Cambridge University Press, 2007.

LENZ, M. Why Is Thought Linguistic? Ockham's Two Conceptions of the Intellect. Vivarium. 2008, roč. 46, č. 3, s. 302-317.

MEIER-OESER, S. Mental Language and Mental Representation in Late Scholastic Logic. In: FRIEDMAN, R. L.; EBBESEN, S. (eds.). John Buridan and Beyond: Topics in the Language Sciences, 1300-1700. Copenhagen: Kgl. Danske Videnskabernes Selskab, 2004, s. 237–265.

NORMORE, C. G. Ockham on Mental Language. In: SMITH, J.-C. (ed.). Historical Foundations of Cognitive Science. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1990, s. 53–70.

PANACCIO, C. Ockham and Locke on Mental Language. In: FRIEDMAN, R. L.; NIELSEN, L. O. (eds.). The medieval heritage in early modern metaphysics and modal theory, 1400-1700. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2003, s. 37–52.