"Dějiny astronomie neovlivnil jen Aristotelův systém homocentrických sfér, ale také jeho výklad různých jevů, který se nachází ve spisu Meteorologie. Zde se Aristotelés zabývá kometami, Mléčnou dráhou, deštěm, mraky a mlhou, rosou a jinovatkou, sněhem, kroupami, větry, řekami a prameny, klimatickými změnami, původem slanosti moře, zemětřesením a vulkány, hromy a blesky, vichřicemi, sluneční koronou, duhou a dalšími jevy. Dnešnímu čtenáři se zdá, že se jedná o nesourodou směsici různých jevů a procesů, které řadíme do meteorologie, astronomie, fyziky, seismologie, geologie atp. V Aristotelově systému věd a jejich předmětů však má společné líčení těchto pro nás nesouvisejících jevů své oprávnění. Ve spisu Meteorologie se totiž Aristotelés zajímá o jevy, které nenáleží dokonalé nebeské oblasti, ale odehrávají se v atmosféře, anebo jsou s atmosférickými jevy spojeny. Dnešní astronomické úkazy, jako jsou komety či Mléčná dráha, pokládá Aristotelés právě za atmosférické jevy, a proto se jimi zabývá ve spisu o "jevech v ovzduší". Hlavní rozdíl těchto jevů ve vztahu k dokonalému světu supranaturální sféry spočívá v tom, že probíhají nepravidelně." (Špelda, 2006: 122)
POZNÁMKY:
- Aristotelovu Meteorologica v anglickém překladu E. W. Webstera je dostupná zde. Bohužel bez paginace Bekkerova vydání.
- Několik poznámek k "meteorologii" ve středověku je na mých stránkách. Na výzkum tohoto tématu se v českém prostředí zaměřuje Barbora Kocánová z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR.
LITERATURA:
ŠPELDA, D. Astronomie v antice. Ostrava: Montanex, 2006.
Žádné komentáře:
Okomentovat