30. května 2018

Počty středověkých rukopisů

Kolik ve středověku vzniklo rukopisů? A kolik se dochovalo do dnešních dní? Snaha zodpovědět podobné otázky samozřejmě naráží na mnohá úskalí – je třeba určit, co je považováno za rukopis (popsaný list pergamenu zjevně ne), ne všechny dochované rukopisy jsou správně dochovány, není jasné, kolik rukopisů se během staletí ztratilo a kolik celých knihoven zaniklo.

Nizozemský badatel Eltjo Buringh dloudobě pracuje na zodpovězení těchto otázek "statistické kodikologie" – výsledkem jeho úsilí je bezmála šestisetstránková monografie Medieval Manuscript Production in the Latin West (Brill, 2011). V metodologicky dobře podložené monografii se zabývá geografickou distribucí středověkých rukopisů, zánikem rukopisů z různých příčin, mírou produkce rukopisů na latinském západě či vztahem ekonomického stavu dané oblasti a míry produkce rukopisů. Kniha obsahuje přehledné tabulky shrnující různá data (resp. statisticky podložené odhady).


Např. celkový počet dochovaných rukopisů vzniklých v latinské Evropě mezi lety 500 a 1500 je odhadnut na 726 598, přičemž celkový počet rukopisů vzniklých v tomtéž období (včetně zaniklých) je odhadován na 10 894 087. Většina těchto rukopisů vznikla v období vrcholného a pozdního středověku, což samozřejmě koreluje s rozvojem měst a vznikem univerzit. Pro období tří staletí od vzniku univerzit kolem r. 1200 až do r. 1500 lze počítat s 615 774 dochovanými rukopisy a odhadovat vznik celkem 9 508 080 rukopisů. (Viz tabulka 5.5, Buringh, 2011, s. 261.)

Buringh také přináší kvalifikované odhady o produkci rukopisů ve vztahu ke geografické oblasti a jejímu počtu obyvatel. Srovnat lze např. produkci v českých zemích (Čechy a Morava) s německými zeměmi a Francií. V českých zemích vzniklo asi 421 rukopisů ve 14. stol. a asi 454 v 15. stol., kdežto v německých zemích 2 938 ve 14. stol. (a ve Francii dokonce 5 646) a 5151 v 15. stol. (a ve Francii 11 958). Relativně malá míra produkce rukopisů v českých zemích vynikne i v přepočtu na počet obyvatel v příslušné oblasti. Zatímco v českých zemích vzniklo 247 rukopisů na milion obyvatel ve 14. stol. a 284 v 15. stol., v německých zemích je to 377 rukopisů na milion obyvatel ve 14. stol. a 660 v 15. stol, ve Francii 418 rukopisů na milion obyvatel ve 14. stol. a 920 v 15. stol. (Viz tabulka 6.4, Buringh, 2011, s. 369.)

Z Buringhových výpočtů lze také zjistit, jaké množství rukopisů je dnes mimo geografickou oblast, kde vznikly. Z rukopisů vzniklých v českých zemích je asi 45% mimo české knihovny – podobně jako u rukopisů provenience francouzské (51% domácích rukopisů je dnes mimo Francii) a německé (43%). Naopak v téže oblasti, kde vznikly, dnes můžeme najít rukopisy původu britského (britské ostrovy a Irsko; pouze 19% je dnes v zahraničí), rakouského (22% v zahraničí) či středo- a severoevropského (dnešní Polsko, Maďarsko, Slovensko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Island; 23% v zahraničí). (Viz tabulka 7.7, Buringh, 2011, s. 437.)


LITERATURA

  • Buringh, Eltjo (2011), Medieval Manuscript Production in the Latin West: Explorations with a Global Database, Leiden – Boston: Brill.

11. května 2018

Nové časopisy (2018/5)

Nové dvojčíslo časopisu Vivarium (2018/1-2) obsahuje články o "ockhamovském" přístupu k nutnosti minulých událostí, které lze dohledat u některých pařížských myslitelů kolem r. 1200; článek přinášející interpretaci vzájemně rozporných Akvinského výroků o ontologii kauzality; téma z aristotelské kosmologie (jaké důsledky by mělo, kdyby ustal pohyb nebeských těles) ve zpracování některých myslitelů 14. století; rovněž edici a anglický překlady Epistola Lucipheri, včetně rozboru možného autorství a připsání textu cisterciákovi Pierrovi Ceffonsovi; a kritiku skotistické univocity bytí u Dominika z Flander.

Freiburger Zeitschrift für Philosophie und Theologie (2017/2) přináší skupinu článků týkající se Jeronýma Pražského, jeho pojetí první látky či Wyclifovy politické theologie a jejího vlivu na české prostředí. (Jeronýmovi je rovněž věnován nedávno publikovaný sborník). Časopis dále obsahuje články o Akvinského  pojetí intentio a ratio a o Lutherově etice. Časopis brzy začne zveřejňovat články i online.

Nové číslo Recherches de Théologie et Philosophie Médiévales (2017/2) přináší objev řeckých scholií, která obsahují výpisky ze 3. knihy Filoponova komentáře k De anima, a edice kvodlibetu Viléma z Hothumu, raného obhájce tomismu v Oxfordu, a jednoho z principií Jana z Naples k Sentencím. Dále zde lze nalézt článek o středověké recepci pseudo-aristotelské Epistula ad Alexandrum, o Scotově pojmu aliquitas a imposibiliích, italském rukopisu Swinesheadovy Liber calculationum a Thomasiově přístupu k Aristotelovi v otázce vzniku lidské duše.

17. března 2018

Nové časopisy (2018/III)

Původní záměr publikovat zde seznam nových časopisů týkajících se filosofické medievistiky "zhruba každý druhý měsíc" zjevně nebyl zcela naplněn – od listopadového seznamu uběhly již více než čtyři měsíce. Mezitím přibylo nezanedbatelné množství nových čísel časopisů a článků k dané problematice:

V Mediaeval Studies (2016/78) vychází mj. edice textu De anima mundi Platonica od Hisdosa Scholastica (autora počátku 12. stol. známého především díky údajnému zlomku z Hérakleita o duši jako pavoukovi dochovaném v jeho komentáři k Chalcidiovi) a článek o postavě a identitě logika Roberta Flanda.

Poslední číslo Bulletin de Philosophie Médiévale (2016/58) přináší kritickou edici De mineralibus (díla, které ve středověku kolovalo připojeno k překladu Aristotelovy Meteorologie; ve skutečnosti se však jedná o překlad Avicenny), článek o písaři Tomáše Akvinského, ohlašuje objev nové redakce Scotova Reportatio IV a zkoumá recepci Scota od 16. stol. po Gilsona. Dále lze zmínit dva články o kvestií k Fyzice (v prvním je zkoumán Franciscus Marbres, ve druhém několik anonymních autorů inspirujících se Buridanem) či článek o theologických disputacích ve Vídni 15. stol.

Poslední číslo časopisu Vivarium (2017/4) přínáší článek o Auriolově teorii účinné kauzality, rané intelektuální kariéře Gerarda z Abbeville a dvou zástupcích druhoscholatické logiky – zkoumány jsou základy propoziční logiky podle Jana Dullaerta z Gentu a teorie znaků u Laurentia Ghiffeneho.

Loňské Franciscan Studies (2017/75) přinášejí sérii článků o Janu Kapistránovi (který je v českém prostředí známý především jako kritik husitů, který kázal i v českých zemích a vedl polemiku s Janem Borotínem), mimo jiné také o Oliviho ohlasech v Kapistránových ekonomických pojednáních. Rovněž je zde nalezení článek o filosofii matematiky u Rogera Bacona a další.

Nové číslo ročenky Bochumer Philosophisches Jahrbuch für Antike und Mittelalter (2017/20) přináší – co se týče středověké filosofie – články o gruzínském novoplatonikovi Ioanovi Petritsi, o pozornosti, kterou Johann Albert Fabricius věnoval středověkému novoplatonikovi Bertholdovi z Moosburgu, o tom, jak se v 18. stol. užíval Maimonides pro kritiku Kanta, o latinském překladu Epikúrova životopisu z Diogéna Laertia – a interview s prof. Ruedim Imbachem.

V posledním čísle českého časopisu Aithér (2017/18) nalezneme články o Aristotelově teorii smyslového vnímání, styčných bodech mezi Aristotelem a Francisem Baconem, Bonaventurově teorii poznání a Burleyho pojetí pravdy.

Články o středověké filosofii se objevily i v dalších českých časopisech zaměřených šířeji – v Pro-Filu (2017/2) lze nalézt článek o Burleyho teorii vzniku pojmů a jejich reprezentační funkci; ve Filosofickém časopise (2018/1) vychází spíše systematicky pojatý úvod do aristotelsko-scholastické filosofie mysli.

Co se týče Filosofického časopisu, rád bych na závěr zmínil také jeho mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors (2017, Special Issue 2), na jehož vzniku jsem se podílel. Číslo obsahuje sérii osmi článků věnovaných teoriím vnímání mezi 11. a 17. stoletím. "Pozornost je zaměřena především na scholastické myslitele (od Anselma přes Petra Oliviho a Dunse Scota až po Suáreze), některé starší autory, jejichž myšlení scholastikové rozvíjeli (např. Aristotelés či Alhacen), případně současníky, kteří se scholastiky vcházeli do dialogu (např. Plethón či Valerián Magni)." Z tematického hlediska je "čtenář svědkem prolínání i vzájemného soupeření aristotelských i platónsko-augustinovských východisek a myšlenek. Z typických rysů platónské a augustinovské tradice jsou zmíněny např. důraz na roli pozornosti při vnímání, extramisní chápání zraku, metafyzika světla, teorie iluminace, důraz na perspektivu první osoby a sebe-reflexi. Z témat, která akcentuje spíše aristotelská tradice, je rozebrána ontologie vnímatelného předmětu a jeho kauzalita, role prostředí, či rozdíl mezi tzv. vnitřními smysly a jejich možné klasifikace." Všechny články jsou dostupné online na stránkách Filosofického časopisu (rozcestník také zde).

28. února 2018

Od kvadrivia k přírodním vědám: call for papers

Letos v listopadu (15. – 16. 11. 2018) se v Ostravě bude konat konference From Quadrivium to Natural Sciences: New Impulses in the Traditional Framework. Hlavním záměrem je shromáždit příspěvky týkající se dějin vědy zhruba od 10. do 17. století, které reflektují proměnu zkoumání přírody od kvadriviálních disciplín po přírodní vědy a zaměřují se na překračování hranic – ať už disciplinární (jako např. matematizace některých disciplín), nebo geografické (např. vliv překladů řecké a arabské vědecké literatury na vývoj).

Účast na konferenci přislíbili čtyři významní zahraniční odborníci:
  • Jari Kaukua (University of Jyväskylä) – zaměřuje se na (kognitivní) psychologii ve středověké arabské filosofii, v současnosti vede ERC projekt ETI: Epistemic Transitions in Islamic Philosophy, Theology and Science: From the 12th to the 19th Century. Na konferenci plánuje vystoupit s příspěvkem zkoumajícím vliv Ibn al-Hajthama (Alhacena) na některé další arabské filosofy.
    Ptolemaios a Astronomie z Reischovy
    encyklopedie Margarita philosophica (zdroj).
  • Marco Sgarbi (University of Venice) – zaměřuje se aristotelskou tradici v novověku – její vliv na britský empirismus či Kanta a její vernakulární recepci v renesanční Itálii. Posledně jmenovanému tématu je zasvěcen také jím vedený ERC projekt Aristotle in the Italian Vernacular: Rethinking Renaissance and Early-Modern Intellectual History (c. 1400–c. 1650). Sgarbi měl před pěti lety přednášku v Olomouci, o které zde padla zmínka.
Podrobnější informace i instrukce, jak přihlásit abstrakty, naleznete v CfP – na PhilEventsAcademia.edu, nebo na Faceboooku. Deadline pro zasílání abstraktů je stanoven na 3. září.