Původní
záměr
publikovat zde seznam nových časopisů týkajících se filosofické medievistiky
"zhruba každý druhý měsíc" zjevně nebyl zcela naplněn – od
listopadového seznamu uběhly již více než čtyři měsíce. Mezitím přibylo
nezanedbatelné množství nových čísel časopisů a článků k dané problematice:
V
Mediaeval Studies (2016/78)
vychází mj. edice textu De anima mundi Platonica od Hisdosa Scholastica (autora počátku 12. stol. známého především díky údajnému zlomku z Hérakleita o duši jako pavoukovi dochovaném v jeho komentáři k Chalcidiovi) a článek o
postavě a identitě logika Roberta Flanda.
Poslední
číslo Bulletin de Philosophie Médiévale (2016/58) přináší
kritickou edici De mineralibus (díla,
které ve středověku kolovalo připojeno k překladu Aristotelovy Meteorologie; ve skutečnosti se však jedná o
překlad Avicenny), článek o písaři Tomáše Akvinského, ohlašuje objev nové
redakce Scotova Reportatio IV a zkoumá
recepci Scota od 16. stol. po Gilsona. Dále lze zmínit dva články o kvestií k Fyzice (v prvním je zkoumán Franciscus
Marbres, ve druhém několik anonymních autorů inspirujících se Buridanem) či
článek o theologických disputacích ve Vídni 15. stol.
Poslední
číslo časopisu Vivarium (2017/4)
přínáší článek o Auriolově teorii účinné kauzality, rané intelektuální kariéře
Gerarda z Abbeville a dvou zástupcích druhoscholatické logiky – zkoumány jsou základy propoziční logiky podle Jana Dullaerta z Gentu a teorie znaků u Laurentia Ghiffeneho.
Loňské
Franciscan Studies (2017/75) přinášejí sérii článků o
Janu Kapistránovi (který je v českém prostředí známý především jako kritik husitů,
který kázal i v českých zemích a vedl polemiku s Janem Borotínem),
mimo jiné také o Oliviho ohlasech v Kapistránových ekonomických pojednáních.
Rovněž je zde nalezení článek o filosofii matematiky u Rogera Bacona a další.
Nové
číslo ročenky Bochumer Philosophisches Jahrbuch für Antike und Mittelalter
(2017/20) přináší – co se týče středověké filosofie – články o gruzínském
novoplatonikovi Ioanovi Petritsi, o pozornosti, kterou Johann Albert Fabricius
věnoval středověkému novoplatonikovi Bertholdovi z Moosburgu, o tom, jak se v
18. stol. užíval Maimonides pro kritiku Kanta, o latinském překladu Epikúrova
životopisu z Diogéna Laertia – a interview s prof. Ruedim Imbachem.
V
posledním čísle českého časopisu Aithér (2017/18)
nalezneme články o Aristotelově teorii smyslového vnímání, styčných bodech mezi
Aristotelem a Francisem Baconem, Bonaventurově teorii poznání a Burleyho pojetí
pravdy.
Články o
středověké filosofii se objevily i v dalších českých časopisech zaměřených
šířeji – v Pro-Filu (2017/2)
lze nalézt článek o Burleyho teorii vzniku pojmů a jejich reprezentační funkci;
ve Filosofickém časopise (2018/1)
vychází spíše systematicky pojatý úvod do aristotelsko-scholastické filosofie
mysli.
Co se týče
Filosofického časopisu, rád bych na závěr zmínil také jeho mimořádné číslo
Perception in Scholastics and Their Interlocutors (2017, Special Issue 2), na
jehož vzniku jsem se podílel. Číslo obsahuje sérii osmi článků věnovaných
teoriím vnímání mezi 11. a 17. stoletím. "Pozornost je zaměřena především
na scholastické myslitele (od Anselma přes Petra Oliviho a Dunse Scota až po
Suáreze), některé starší autory, jejichž myšlení scholastikové rozvíjeli (např.
Aristotelés či Alhacen), případně současníky, kteří se scholastiky vcházeli do
dialogu (např. Plethón či Valerián Magni)." Z tematického hlediska je
"čtenář svědkem prolínání i vzájemného soupeření aristotelských i
platónsko-augustinovských východisek a myšlenek. Z typických rysů platónské a
augustinovské tradice jsou zmíněny např. důraz na roli pozornosti při vnímání,
extramisní chápání zraku, metafyzika světla, teorie iluminace, důraz na
perspektivu první osoby a sebe-reflexi. Z témat, která akcentuje spíše
aristotelská tradice, je rozebrána ontologie vnímatelného předmětu a jeho
kauzalita, role prostředí, či rozdíl mezi tzv. vnitřními smysly a jejich možné
klasifikace." Všechny články jsou dostupné online na stránkách Filosofického časopisu (rozcestník také zde).
Žádné komentáře:
Okomentovat