V jednom předchozím příspěvku jsem zmínil možnost ovlivnění Johna Locka ockhamovskou sémantikou. Jako možný informační kanál jsem naznačil linii Ockham >>> Řehoř z Rimini (myslitel 2. poloviny 14. stol., který byl dobře seznámený s Ockhamovou filosofií) >>> Martin Smiglecius (polský jezuita z přelomu 16. a 17. stol., který se ve své Logice často opírá právě o Řehoře) >>> Locke, který studoval v Oxfordu (bakalařský gradus zde získal v r. 1656) v době, kdy se Smigleciova kniha používala pro výuku logiky.
Nicméně druhou možností je, že Locke Ockhamovy spisy četl přímo. V r. 1675 totiž vyšla Ockhamova Summa totius logicae tiskem přímo v Oxfordu (vytiskl ji John Crosley; viz Google Books). Locke o rok dříve opustil Shaftesburyho a vrátil se na univerzitu v Oxfordu, kde získal bakalářský titul z medicíny a licenci k provozování lékařské praxe.
Je však třeba zdůraznit, že možnost, že si v této době četl novinku z místního nakladatelství starou 350 let, je pouhou hypotézou. Pouze podrobnější výzkum by ji mohl potvrdit nebo vyvrátit.
LITERATURA
UZGALIS, W. John Locke. In: ZALTA, E. N. (ed.). The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2010 Edition). 2010. [URL]
Žádné komentáře:
Okomentovat