Druhá scholastika a bibliografie barokních logických spisů

V poslední době se rozhlížím po zvláštním období v dějinách latinské filosofie, které bývá poněkud vágně nazýváno jako druhá scholastika. Jedná se o filosofickou tradici, která dlouho ležela na okraji zájmu filosofů, což má přirozeně důsledek v tom, že není příliš dobře prozkoumaná. Česká historiografie filosofie je však čestnou výjimkou; mezi českými badateli je mnoho těch, kteří filosofii druhé scholastiky zkoumají - jedná se především o Stanislava Sousedíka a některé jeho žáky. Tyto badatele sdružuje Společná výzkumná skupina pro studium post-středověké scholastiky.
Dosud neexistuje reprezentativní monografie o této bohaté filosofické tradici, postupně jsou mapování jednotliví její myslitelé. Druhá scholastika bývá někdy dělena do dvou fází - renesanční scholastiky (15. a 16. stol.) a tzv. barokní scholastiky (17. stol.). Zatímco renesanční scholastika je alespoň částečně prozkoumána, barokní scholastika je zatím takřka úplně neznámá. (Podrobněji o tomto referuje Novotný, 2009, který podává i mnoho odkazů na dosavadní literaturu.) Kvalitním zdrojem jsou francouzské stránky Scholasticon.fr, kde Jacob Schmutz shromažďuje biogramy různých scholastiků a bibliografii jejich spisů včetně dostupných studií k nim.
Je pravděpodobné, že ve chvíli, kdy bude celé období lépe prozkoumáno, se ukáže novověká filosofie (tj. novověká filosofie sensu stricto, "učebnicová") v novém světle. Již nyní jsou zde tendence vykládat Descarta na pozadí dobové scholastiky a aristotelismu (zabývá se tím především Roger Ariew a Denis Des Chene); víme, že Logica polsko-litevského scholastika Martina Smigleckého v 17. století dočkala v Oxfordu několika reedic a používala se na tamní univerzitě jako učebnice v době, kdy se studoval Locke; Leibnizův vstřícný přístup k dědictví  peripatetické filosofie není nutno připomínat.
Velkou výhodou pro studium spisů druhé scholastiky je, že většinou vycházely tiskem a jsou tedy přístupné v relativně spolehlivých edicích - narozdíl od spisů středověké scholastiky, které povětšinou zůstaly v rukopise a pro jejich průzkum je nutné pracně vytvářet jejich edice; na prahu 21. století je však již většina těch hlavních naštěstí zeditována. Spisy renesančních i barokních spisovatelů často jednotlivé knihovny digitalizují, pročež jsou přístupny online. Velké množství textů shromažďuje web Google Books.

V tomto příspěvku bych rád upozornil na to, že jsem na tomto blogu založil stránku Logické spisy barokních scholastiků, kde jsem začal shromažďovat bibliografii logických spisů scholastických autorů 17. století.

Logika středověké scholastiky byla již relativně dobře zmapována (což také změnilo interpretaci středověké filosofie jako celku - zabýval jsem se tím např. zde, zde, zde a zvlášť hystericky zde). Renesanční scholastická logika již na tom není tak dobře (je zde více materiálu, kromě tradiční logiky rozvíjející tu středověkou je zde navíc nová humanistická dialektika, která se vůči předchozí ostře vymezuje) - každopádně jsou tu pronikavé analýzy kanadské badatelky Earline Jennifer Ashworthové (její kompletní bibliografie je na ontology.co) a další studie (např. od Gabriela Nuchelsmana či Palomy Peréz -Ilzarbe [www]). Barokní scholastická logika není však prozkoumána takřka vůbec (výjimkou je relační logika Jana Caramuela z Lobkovic, kterého po Leibnizovi považovat za největšího logika 17. století - viz např. monografie Dvořák, 2006). Zčásti je to patrně způsoben tím, že mnoho scholastických filosofických spisů v té době získalo výhradně didaktický smysl; používaly se jako učebnice na jezuitských učilištích, pročež se u nich cenila spíše srozumitelnost, podrobnost vysvětlení, avšak nikoliv novost nebo originální zpracování tématu. Probírat se jimi bývalo dosud většinou považováno za ztrátu času; možná však jejich význam bude teprve objeven. Minimálně ten historický...

Pozn.: Děkuji dr. Novotnému za poskytnutí některých odkazů a jeho studie.

LITERATURA

DVOŘÁK, P. Jan Caramuel z Lobkovic: vybrané aspekty formální a aplikované logiky. Praha: OIKYOMENH, 2006.

NOVOTNÝ, D. D. In defense of Baroque Scholasticism. Studia Neoaristotelica. 2009, r. 6, č. 2, s. 209-233.