Qui satus ex homine est, et moriturus erit.
Venantius Fortunatus, Carmina IX, 2.40, ed. Leo, s. 206
Jedním z nejstarších literárních žánrů je tzv. útěšná literatura, tedy poezie i próza psaná za účelem zmírnit žal někoho, kdo truchlí po ztrátě milované osoby. (Nechutová, 1995) V antické i středověké latinské literatuře pak lze vysledovat jistá topoi, ustálené slovní obraty, které se v tomto typu literatury objevují napříč staletími. (Curtius, 1998: 92-94) Uvedený pentametr "kdo je zplozen z člověka, podlehne smrti" z básně Ad Chilpericum et Fredegundem reginam (Chilperichovi a královně Fredegundě) prvního středověkého básníka Venantia Fortunata patří mezi taková topoi.
Jak jsem se dnes dozvěděl z tohoto příspěvku Catariny Dutilh Novaes, v nedávné době umřel Lambertus Marie de Rijk (1924-2012), holandský filolog a historik antické a středověké filosofie, jehož význam pro historiografii středověké filosofie jde jen stěží přecenit. Tohoto významného badatele jsem zde již jednou zmiňoval. Je to jeden z prvních historiků středověké filosofie (spolu s Philotheem Boehnerem), kteří se zhruba v 60. letech začali zabývat tzv. logikou modernorum a naprosto zásadně tak ovlivnili obraz středověké filosofie (bohužel je nutno poznamenat, že tento nový obraz středověké filosofie začal do české historiografie nesměle pronikat teprve nedávno - bezmála po půl století). De Rijk připravil kritické edice mnoho spisů především z oblasti logické literatury (namátkou lze zmínit Abélardovu Dialektiku, Dialektiku Garlanda Compotisty, Logické sumule a Synkategoremata Petra Španělského, část Sumulí Jana Buridana, korespondenci Mikuláše z Autrecourtu s Bernardem z Arezza, sebrané filosofické spisy Giralda Odona či lecturu z prvních čtyř knih Aristotelovy Metafyziky od Jana Buridana; posledním De Rijkovým počinem je edice spisu De quattuor materiis sive Determinationes contra magistrum Henricum de Gandavo, jehož autorem je Hervaeus Natalis). Je také autorem zásadní monografie o vzniku středověké terministické logiky Logica Modernorum. A contribution to the history of early terminist logic (De Rijk, 1962-67) a gargantuovského množství časopiseckých studií. Jeho posledním větším dílem je edice spisu De intentionibus od Giralda Odona, kterou De Rijk opatřil velice obsáhlou více než třísetstránkovou předmluvou monograficky zpracovávající středověké pojetí intencionality. (Giraldus Odonis, 2005)
Kompletní bibliografie tohoto badatele je dostupná na ontology.co; medailonek De Rijka a náčrt jeho přístupu ke středověké filosofii podává (Vos, 2006: 558-563).
V čem je De Rijkův přínos inspirativní i dnes? Především v tom, že se na středověkou filosofii dokázal dívat bez předsudků - středověká filosofie není jen temná proluka v dějinách filosofie mezi antikou a Descartem zamořená nekončícími smysluprázdnými disputacemi, kterýžto obraz se traduje nejpozději od osvícenství od historiků typu Johanna Jacoba Bruckera; ani (v lepším případě) bezduché opakování antiky; ani poslušná služka a nástroj theologie a zkoumání křesťanské nauky vrcholící v Tomáši Akvinském, jak by si přáli někteří novotomisté - podle De Rijka je to období, jemuž nechybí originalita a myšlenková preciznost projevující se (nejen) v logických pojednáních. Dále je na jeho příkladu dobře vidět, že k historii středověké filosofie je ne-li nezbytná, pak přinejmenším velmi prospěšná dobrá filologická průprava.
LITERATURA
- CURTIUS, E. R. Evropská literatura a latinský středověk. Praha: Triáda, 1998.
- DE RIJK, L. M. Logica Modernorum. A contribution to the history of early terminist logic. 2 sv. Assen: Van Gorcun, 1962-1967.
- GIRALDUS ODONIS O.F.M. Opera philosophica, vol. 2: De intentionibus. Critical Edition with a Study on the Medieval Intentionality Debate up to ca. 1350 by L. M. De Rijk. Leiden - Boston: Brill, 2005.
- NECHUTOVÁ, J. Úděl a útěcha. Heršpice: EMAN, 1995.
- VENANTIUS FORTUNATUS. Opera poetica. Ed. F. Leo. MGH, Auct. ant. 4,1. Berlín, 1881. [online]
- VOS, A. The Philosophy of John Duns Scotus. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2006.
Žádné komentáře:
Okomentovat