Studentská filosofická konference v Ostravě, 2012

Jak jsem avizoval minulý týden, proběhla včera (28.3.2012) na ostravské katedře filosofie studentská konference. Účast sice nebyla tak hojná jako loni (z Ostravy se zúčastnilo 6 studentů, z Brna 2, z Olomouce nedorazil nikdo), o to vyšší ovšem byla kvalita jednotlivých příspěvků.

Většina příspěvků byla laděna analyticky, resp. naturalisticky; pouze dva přispěvatelé (Jakub Varga a já) se pustili do dějin filosofie - v obou případech se však jednalo spíše o systematizující než o historizující přístup.

Pořadatelé příspěvky seřadili takto:

• Lukáš Lička (FF OU; G+, Academia.edu) - Duše jako zrcadlo přírody? Povaha mentální reprezentace u raného Viléma Ockhama
• Jakub Varga (FF OU; G+) - Realistická sémantika Waltera Burleyho a jeho útok na Viléma Ockhama
• Monika Krzoková (FF OU) - Filozofie pro děti
• Jan Horský (FF MU; G+) - EMOPES: čivava nebo pit bull? (prezentace)
• Ondřej Kormaník  (FF OU; G+) - Pravda, význam a struktura jazykové kompetence
• Lukáš Likavčan (FF MU; G+, blog, Academia.edu) - Pragmatická presupozícia a pravdivosť v prirodzenom jazyku
• Vojtěch Zachník (FF OU; G+, blog, Academia.edu) - Konvence zjednodušené, konvence naturalizované
• Václav Lacina (FF OU) - Hodnota protagonismů ve struktuře jednání

Přepisuji sem několik poznámek k obsahu příspěvků (nakolik si jej pamatuji), zajímavé postřehy přispěvatelů i subjektivní dojmy. Sleduji pořadí, v němž příspěvky zazněly:

Ilustrace Cicero z knihy Stone is not coldod Miroslava Šaška,
kterou včlenil do své znamenité prezentace
Vojtěch Zachník

• Ve svém příspěvku jsem se pokusil vyložit Ockhamovy rané názory na povahu pojmu pomocí terminologie současné filosofie mysli - mysl dokáže reprezentovat (u Ockhama vysvětleno pomocí konceptu fictum) a zároveň reprezentace kombinovat (tento fakt lze převést na Ockhamovy úvahy o povaze mentálních synkategoremat).
• Příspěvek Jakuba Vargy byl patrně prvním konferenčním příspěvkem o Walteru Burleym, který kdy zazněl na konferenci pořádané v ČR. Jakub nejprve vyložil Burleyho pojetí signifikace a supozice a posléze poukázal na diskusi o tom, co signifikují obecné termíny typu "bílý", kterou vedl Burley spolu s Ockhamem.
• Monika Krzoková představila relativně nový trend v pedagogice známý pod názvem "filozofie pro děti" nebo atraktivnější zkratkou P4C (Philosophy for Children). V ČR lze tento postup studovat v rámci stejnojmenného modulu, který poskytuje Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (viz tyto stránky).
• Jan Horský přednášel o současných výzkumech na poli naturalizované teorie rozhodování. Shrnul, co bylo v této problematice vyzkoumáno za posledních deset let od vydání přelomového článku The Emotional Dog and its Rational Tail: A Social Intuitionist Approach to Moral Judgment od Jonathana Haidta (PDF; v tomto článku autor dokazuje, že etické systémy bývaly dosud vystavěny povětšinou na racionalistickém modelu, nicméně empirická šetření v posledních letech dokazují, že na rozhodování se podílejí i jiné faktory než rozum). Autor příspěvku měl v diskusi zajímavou poznámku: je pravděpodobné, že autoři příliš racionalistických etických systémů měli potlačené některé stránky své osobnosti (např. emocionální) - Kant ku příkladu možná trpěl Aspergerovým syndromem. Václav Lacina tuto poznámku shrnul do lapidárního aforismu: etika je morální protetika.
• Ondřej Kormaník shrnul Davidsonovy názory na otázku pravdivosti a otázku významu.
• Lukáš Likavčan představil část své přednášky, kterou prezentoval počátkem měsíce ve Vídni na konferenci Nothing but the Truth. Oproti staršímu Strawsonovu pojetí presupozice propracoval Stalnakerovo pojetí pragmatických presupozic.
• Vojtěch Zachník se zaměřil na problematiku konvencí. Poněkud vágní termín "konvence" se pokusil definovat David Lewis pomocí 6 charakteristik. Vojtěch každou charakteristiku pečlivě prozkoumal a podal příklady konvencí nebo konvenčního chování, které tuto charakteristiku vyvrací. Následně představil pojetí konvencí u Ruth Millikanové, které má dvojí výhodu: je jednodušší než Lewisovo a lze jej naturalizovat.
• Konečně Václav Lacina ve svém příspěvku představil osobitou teorii jednání, pracující s terminologií odvozenou z aristotelské teorie čtyř příčin. Během příspěvku jsem získal pocit, že by se navrhovaný projekt dal aplikovat na analýzu literárních děl, resp. obecně všech narativů (tedy uměleckých či kvazi-uměleckých artefaktů, které mají strukturu vyprávění a v nichž se vyskytují jednající postavy, tj. literatury, filmů, ale např. i počítačových her).

Konference bylo zakončena posezením v restauračním zařízení a celkově se velmi vydařila. Velký dík samozřejmě patří pořadatelům, zvláště Janě Horákové, která se skvěle starala o zdárný průběh celé akce.

Konference měla také jeden dílčí důsledek: uvědomili jsem si, že - slovy Jana Horského - "PowerPoint je nudný". Polovina prezentací totiž byla vytvořena v cloudové aplikaci Prezi.

EDIT (30.3.): Jakub Varga upozornil na to, že na stránkách ostravské katedry filosofie je oficiální zpráva včetně oceněných, opatřená fotkami z akce.