Jako první doklad by mohly sloužit dochované optické rukopisy. Ty se v Praze zřejmě objevují už v předhusovském období:
- Rukopisy Baconovy Perspektivy – dva rukopisy vznikly přímo v Praze ve 14. stol., dnes jsou uloženy v Národní knihovně:
- MS VIII.G.19 (= Truhlář I, č. 1552) a
- MS VIII.E.27 (= Truhlář I, č. 1601).
- Rukopisy Peckhamovy Perspectivy communis – dva rukopisy ze 14. stol. jsou dnes uloženy v knihovně Metropolitní kapituly pražské:
- MS L.29 (= Patera-Podlaha II, č. 1272) a
- MS L.41 (= Patera-Podlaha II, č. 1284).
- Další rukopis Peckhama z 15. stol. je dnes uložen v pražské Univerzitní knihovně:
- MS adlig. 44.E.8 (= Truhlář II, 2815).
Dalším důkazem rozšířenosti optických znalostí mezi mistry artes je také Husův Quodlibet (1411), který obsahuje několik kvestií s optickými tématy. Konkrétně lze uvést např. kvestii Eliáše z Týna (q. 52, Hus ho tituluje "Witelo") nebo Jana z Borotína (q. 56, přezdívka "Avicenna").
Téma by si zasloužilo podrobnější analýzu.
LITERATURA
- JAN HUS. Quodlibet. Ed. B. Ryba. Praha 1948.
- LINDBERG, D. C. John Pecham and the science of optics. University of Wisconsin Press, 1970.
- PATERA, A.; PODLAHA, A. Soupis rukopisů Knihovny Metropolitní kapitoly pražské, I–II. Praha: Česká akademie císar̆e Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910–1922. [= Patera-Podlaha]
- TRUHLÁŘ, J. Catalogus codicum manu scriptorum latinorum, qui in c. r. bibliotheca publica atque universitatis Pragensis asservantur, I-II. Praha, 1905-1906. [= Truhlář]
Žádné komentáře:
Okomentovat