Svobodná umění ve středověké Praze

Počátkem prosince se v Praze konala konference Studying the Arts in Medieval Bohemia: Production, Reception and Transmission of Knowledge at the Arts Faculty of Prague University in the Middle Ages, kterou pořádal dr. Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR. Zároveň se jednalo o druhé výroční setkání Societas artistarum (loňské setkání se uskutečnilo v lednu 2015 v Londýně) a na konferenci byla přítomna i prezidentka společnosti Olga Weijers z pařížského IHRT CNRS.

Jak napovídá již název konference, tématem byla svobodná umění a filosofie, nakolik byla pěstována ve středověkých českých zemích, zvláště na univerzitě v Praze ve 14. a 15. století. Na konferenci vystoupili badatelé především ze střední Evropy (Česko a Polsko), ale i z Finska, Itálie či Švýcarska. Zazněly následující příspěvky (viz také plakát konference):

[Čtvrtek 8. prosince:]

• Luigi Campi (Milano): Anti-eternalism at the Prague Faculty of Arts in the Wake of Wyclif: Notes in the margins of Matěj of Knín’s Quodlibet (1409)
• Lukáš Lička (Ostrava): Optics at the Prague Faculty of Arts in the Middle Ages: The Case of John of Borotin
• Olivier Ribordy (Fribourg): Disputes métaphysiques autour de la matière à Prague et Salamanque. Impacts des thèses wyclifiennes sur les débats scolastiques
• Miroslav Hanke (Praha) & Ota Pavlíček (Praha): Jerome of Prague’s Argumenta Sophistica: Towards a New Critical Edition
• Petra Mutlová (Brno): The Dresden School at Prague University: Texts and Their Authors
• Annemieke Verboon (Helsinki): Teaching Sense-cognition from a Prague Manual in Leipzig University
• Barbora Kocánová (Praha): Who Cares about Weather? Weather Forecasting of Medieval Czech Scholars
• Alena Hadravová (Praha): Two newly identified copies of the so called Vatican Mythographer II in Latin manuscripts of Czech provenience

[Pátek 9. prosince:]

• Krystyna Krauze-Błachowicz (Warsaw): A Prague Thread in the History of Speculative Grammar in the 15th Century Cracow?
• Pavlína Cermanová (Praha): The Prague Scholastic Career of Secretum secretorum
• Pavel Blažek (Praha) & Pavlína Cermanová (Praha): Two anonymous commentaries on the Secretum secretorum and on De pomo. Preliminary remarks on the Ms. Prague, KNM XIII F 8
• Maciej Stanek (Warsaw): Remarks on the Problem of Universalia Realia in Cracow and Prague at the Turn of the 15th Century
• Jiří Petrášek (Praha): Darf ein ungerechter Mensch die bona temporalia tatsächlich besitzen? Eine Quästion des Gallus von Neumark (Havel z Úterého) und seine Position im Hus Quodlibet aus dem Jahr 1411
• Monika Mansfeld (Katowice): Prolegomena to a Study of John’s of Münsterberg Commentary on the Metaphysics
• Pavel Blažek (Praha): Studying Aristotle in mid-fifteenth century Prague: Alexander of Trebovia’s collection of Aristotle commentaries (1449)
• Hana Šedinová (Praha): Ut dicit Aristoteles: Gli enigmatici nomi di animali nel Glossario di Claretus e la loro origine nella traduzione araba e latina degli scritti zoologici di Aristotele
• Milan Žonca (Praha): Greek Wisdom in Jerusalem: Medieval Jewish Encounters with Aristotelian Texts in and Around Prague

Jak vidno, na konferenci zazněla pestrá směsice příspěvků, které zmapovaly činnost učenců na pražské artistické fakultě i mimo ni. Některé příspěvky se zaměřily na jednotlivá artes či filosofické disciplíny – např. na logiku (Hanke & Pavlíček, Stanek), tradici spekulativní gramatiky (Krauze-Błachowicz, Mutlová), metafyziku (Campi, Ribordy, Stanek, Mansfeld), ale i na meteorologii (Kocánová), optiku a filosofickou psychologii (Lička, Verboon) či zoologii (Šedinová). Jiné příspěvky zkoumaly spíše přenos textů a jejich historický vliv v pražském prostředí i mimo něj – zmíněna byla tzv. drážďanská škola (Mutlová), vliv pražských učenců na univerzitách v Krakově (Krauze-Błachowicz, Stanek) či Lipsku (Verboon, Mansfeld), ale i v českých zemích vzniklé komentáře k Aristotelovým i pseudo-aristotelským spisům (Blažek, Cermanová, Mansfeld). Několik příspěvků také zkoumalo pražské kvodlibetní disputace (Campi, Lička, Petrášek).

Několik poznámek k některým příspěvkům:

• Campi: na pražský anti-eternalismus (= odmítnutí aristotelské teze, že svět je věčný) měl zásadní vliv Wyclif
• podle Husa je platónský a Wyclifův pohled bližší křesťanské věrouce než ten aristotelský, Aristotelův pohled je naopak věroučně problematický a filosoficky sporný – jak je schopen posoudit každý student artes
• některé pasáže z Husa přejímá Matěj Knín v questio principalis svého kvodlibetu
• Pavlíček + Hanke: nedávná Šmahelova edice Jeronýmova spisu Argumenta Sophistica patrně špatně dešifruje některé argumenty
• Mutlová: silný vliv spekulativní gramatiky v Praze: 12 komentářů ke spisu Grammatica speculativa Tomáše z Erfurtu je pražského původu
• Verboon: Petr z Drážďan působící v Praze sepsal učebnici přírodní filosofie Parvulus philosophiae naturalis, která byla velice populární v 15. stol. (celkem dochováno kolem 80 rukopisů!)
• text obsahuje pouze velmi základní nauku, obvyklý postup učitele vyučujícího danou látku byl mít při ruce příručku Parvulus a rozvíjet jednotlivé teze
• rukopis Würzburg m.ch.f. 118 (viz katalog) obsahuje zajímavá schémata kognitivních mohutností – nepříliš vábná figura mužské hlavy zobrazuje vnější smysly, vnitřní smysly jsou lokalizovány do mozku, jednotlivé schopnosti intelektu jsou zobrazeny jako kruhy vznášející se nad hlavou, jelikož intelekt je imateriální mohutnost
• Kocánová: některé rukopisy obsahující texty k předpovídání počasí vznikly v Krakowě, dnes jsou ale uloženy v Praze (např. III.C.2, VI.F.7 či I.G.6)
• Hadravová: v Praze objevila dva opisy tzv. Vatikánského mytografa (v rkp. IX.C.3 bylo matoucí, že text je v incipitu i kolofónu označen jako Fulgentiův)
• Krauze-Błachowicz: spekulativní gramatika byla velmi populární na přelomu 14. a 15. stol. v Krakowě i Praze
• báseň Massa gramaticae v řeči vázané pojednává o syntaxi na základě Tomáše z Erfurtu
• báseň patrně nevznikla v Praze, ale minimálně zde byla používána při výuce (rkp. KMK M.84 – viz katalog)
• Cermanová: Secretum secretorum bylo v českém prostředí velmi oblíbené – v českých knihovnách se dochovalo více než 30 kopií latinského textu, německé překlady a dokonce i jeden překlad staročeský
• Secretum bylo používáno v mnišském prostředí (hl. lékařské rady a dietetika) i mezi univerzitními učenci (hl. pasáže o lékařské teorii a fyziognomii)
• ozvěny Secreta se objevují už koncem 13. stol. za vlády Václava II., dále u dvorních lékařů (Havla ze Strahova či Albíka z Uničova)
• v rkp. V.G.25 (viz Manuscriptorium; od fol. 287r?) se dochovalo excerptum adresované Zikmundovi Lucemburskému, které zmiňuje škodlivost koitu a nadměrného pití vína
• → o Secretu secretorum více v následujícím příspěvku
• Blažek: co se týče pražských komentářů k Aristotelovi, v 1. pol. 15. stol. vznikaly hlavně komentáře k logice a přírodní filosofii, částečně byly modelovány podle Buridana
• zhruba od 50. let narůstá vliv Jana Versora, jehož komentáře 3 čeští studenti opsali v Paříži a dopravili do Prahy, kde měly ohromný úspěch
• zhruba od 70. let 15. stol. lze sledovat úpadek aristotelských studií v českých zemích – nevznikají nové komentáře, pouze se používají staré

Víceméně všechny konferenční příspěvky se opíraly o rukopisný materiál a přinášely tak nové a originální poznatky o nejstarším období české filosofie. Z konference by měl vyjít sborník v nakladatelství Brepols.